Höllental 4.-10. 7. 2011

V týdnu 4.-10. 7. 2011 jsme vyrazili ve složení Hana, Klára, Ondra a já do Höllentalu s vidinou vylezení hezkých vícedélkovek. Ani nám moc nešlo o obtížnost. Shodli jsme se na tom, že cílem výpravy je nechat Hanu tahat a nezabít se při tom. Ani nás před odjezdem nenapadlo, že největší těžkosti nezažijem při lezení...

 

Bordelu do malého kufru Filety jsme natahali dostatek. Kdyby se kufr otevřel na dálnici...

 

Až na přechod do Mikulova probíhalo všechno v pohodě, kromě toho, že se všichni v autě báli mého řidičského umění a minuli jsme restauraci ve Valticích (neboť jsme nejeli přes Břeclav). V Poysdorfu, těsně za hranicemi začala Ondrova neočekávaná grilovací party na prakovišti Billy. Upadnul výfuk, a tak náš starej dobrej poctivec Ferda (Ondra) za pomocí SK pásek a tácku na grilování improvizoval...

 

 

Po příjezdu do kempu jsme, ač ostatními považováni za blázny, postavili přístřešek, kdyby sprchlo... Pak už jen koupání ve Schwarze, rum a pivko.

 

Druhý den lilo, kosa, mlha. To už lidi okolo pochopili, že plachta nad hlavou má svůj význam... Odpolední atrakce dodala morálu. Hned na vedlejší louce přistály dva vrtulníky, a pak s pomocí podvěsu zachraňovali dva typky ze stěny. Po přistání ale odešli po svých, na zranění to nevypadalo.

 

 

A jde se lozit!!! Fičíme kousek do Vordere Stadlwand s cílem nechat Hanu tahat, já polezu za ní a budu kontrolovat jištění a štandy. Vydáváme se do cesty Peternpfad 4+ (Thomas Behm, 2006 ji má jako 5-, 4+ obl.).

Na pohodu... 4 metry nad zemí, cvaknutých asi 12 presek. A pak to přišlo. Nepříjemné místečko s nejasnýma nohama a bordelem na ruce... No nic, stromeček pomůže. :-)

 

Ondra tahá Kláře Altspatzenweg 4 (hehe, tohohle průvodce neznám...).

 

Klára na druhém...

 

Další den jsme šli na Wachthuttelturm s tím, že Hana bude Kláře tahat Wachthuttelnord 5, my s Ondrou polezem pro jistotu hned vedle Weichtalwichtel 6+, Cesty mají několik společných štandů, tedy ideální pro průběžnou kontrolu. Pod nástupem však Hana odmítla do cesty nastoupit, což jsem pak označil za Hančino nejrozumnější rozhodnutí za tu dlouhou dobu co ji znám. Cesta sice hezká, ale v některých místech jsem raději lezl dál, než bych bojoval se zakládáním, takže bylo možné vidět 15-ti metrové odlezy... Haně bych to nepřál. V třetí délce mokrý komín, který s batohem znamenal spousty zábavy.

 

Tak jak bylo napínavé lezení ve čtyřce směrem nahoru, tak to bylo zábavné i směrem dolů. Natáhl jsem fix, choďák 2+ po klouzavé travičce... Pak slanění a chůze suťoviskem. Hana dole prohlásila, že již ztrácela důvěru, že je vpořádku dostanu dolů... Hehe...

 

Pak jsme byli na feratě Teufelsbadstube, ale byl to sprostý choďák. Jsem si popletl (nerad přiznávám...) název s jednou těžší. No nic, sestup byl náročnější než ferata nahoru, kolena dostala zabrat. Nikdo ale nevzal foťák...

 

Poslední den opět Vordere Stadlwand a cesty Häuslbauerweg 4, Alfheim 6+. Hana Kláře tahala Walter Und Die Eidechse 4+, byla radost pohledět na práci zkušené prvolezkyně (P..o, Jeňa, já to m..ám, dostaň mě odsud, já chci dolů...)

 

 

A na závěr? Koupání ve Schwarze!

 

Pak roztlačování filety, upadlý výfuk a druhá grilovačka v Poysdorfu, zalehlé uši...

Už se těším na příští podobný výlet!

 

Fotky jsou v galerii.